Scéna.cz 

Pořady k výročí republiky

Tajemství Svatovítského pokladu
Filmová esej S. M. Kabošové o skrytém poselství Svatovítského pokladu (Premiéra)
Šifra mistra Leonarda fascinovala milióny diváků na celém světě – skrývá i náš Svatovítský poklad své utajené poselství? Proč císař Karel IV. a celá tehdejší Evropa si cenila ostatků svatých a křesťanských relikvií nad všechny poklady světa?
Evropané, vlažní ke svým křesťanským tradicím, se nyní opět začínají zajímat o své vlastní, téměř zapomenuté, duchovní kořeny… Autorka hledá cestu, jak v dnešní uspěchané době povrchnosti a přemíry informací, v níž se člověk pomalu začíná ztrácet, přijít s impulzem, který naše vědomí zaměřuje zpět k základním existencionálním hodnotám, zpět k podstatě věci. Záměrně provokuje, aby vyvolala zájem diváka a jeho „hlad“ po poznávání věcí.
Část Svatovítského pokladu je od prosince 2011 „odtajněna“ a přístupná veřejnosti v kapli sv. Kříže na Pražském Hradě. Tato událost inspirovala autorku dokumentu, aby se podívala na význam proslulé „duchovní sbírky“ z nadčasového úhlu a vrátila jí na chvíli její dějinotvorné příběhy i kontext, kterým oslovuje naši dobu… Aby i pro laického diváka „mrtvá sbírka“ nepředstavovala pouze nablýskané církevní relikvie defilující za skleněnou bariérou, jejichž hodnotu lze vyčíslit jen množstvím zlata a drahých kamenů, ale ožila evropským kulturně-historickým pozadím a souvislostmi.
Tato esej je ukázkou experimentálního programu, který rozmlouvá s mentálními mozkovými mapami diváků, čili s podvědomím a nevědomím člověka nebo chcete-li zjednodušeně: s duší. Každý stavební kámen, z něhož je postavena tato esej, má řadu konotací a hlubších souvislostí. Nic není ponecháno „náhodě“. Autoři pracují s obrazem a hudbou tak, aby „rozbíjeli“ stereotypy logiky, vžité představy přežívající ve společnosti z dob minulých, a zapojil diváka do aktivního dialogu – interakce s programem, která nekončí jeho odvysíláním.
Diváci proto budou mít také možnost chatovat s autorkou na webových stránkách ČT, kde naleznou i další zajímavé informace a odpovědi na otázky, které esej evokuje.
Vysílání: 28.9., 09.15 hod., ČT2.

Pouť k Palladiu
Dokument ke 400. výročí staroboleslavského mariánského reliéfu, který v bazilice sv. Václava uctil papež Benedikt XVI. (2009). Připravil J. Brichcín.
Dostalo se mu stejné pocty jako Pražskému Jezulátku a ostatkům svatého Václava: poklonil se mu papež Benedikt XVI., který si nakonec jeho věrnou kopii odvezl ze Staré Boleslavi do Vatikánu. Přestože se k tomuto „škapulíři“ národního mučedníka upínala v těžkých okamžicích našich dějin spousta modliteb, mnozí z nás nemají o existenci ochranného štítu naší země ani tušení. Čím je nejen pro věřící Palladium? Oslavy jeho 400. výročí v roce 2009 proběhly ve Staré Boleslavi, možná poněkud ve stínu intenzivních příprav na návštěvu papeže. V čem spočívá výjimečnost mariánského reliéfu, který dostala svatá Ludmila od svatého Metoděje ke křtu a pak odkázala svému vnukovi Václavovi? Reliéf byl 18. srpna 1609, za vlády Rudolfa II., prohlášen ochranným obrazem české země.
Vysílání: 28.9., 09.40 hod., ČT2.

Národní svatováclavská pouť 2013
Přímý přenos slavnostní bohoslužby ze Staré Boleslavi u příležitosti státního svátku ČR.
Již podvanácté budeme slavit 28. září jako Den české státnosti. Jádro oslav se pak v posledním desetiletí tradičně přesouvá do Staré Boleslavi za patronem naší země, který je neoddělitelný od zamýšlení se nad významem a obsahem české státnosti. Letos se navíc nabízí vnímat postavu svatého Václava v kontextu oslav cyrilometodějského 1100. výročí. Česká televize se tradičním přímým přenosem staroboleslavské svatováclavské bohoslužby, která na Mariánském náměstí ve Staré Boleslavi duchovně předchází lidové podobě oslav, významně podílí na zprostředkovávání významu kultu národní svatováclavské tradice. Přímý přenos Národní svatováclavské pouti se stal ve vysílacím čase svátečního dne již rodinným stříbrem, které od roku 2004 nabízí divákovi tvůrčí štáb vedený režisérem Janem Brichcínem a hlavním kameramanem Jiřím Lebedou.
Vysílání: 28.9., 10.00 hod., ČT2.