Scéna.cz 

Franz Kafka – 100 let

Franz Kafka – známý neznámý
Slavný spisovatel a jeho dílo mezi mýtem a skutečností. Nový dokumentární portrét světoznámého prozaika, od jehož úmrtí uplynulo právě včera 100 let. Režie P. Šimák. Kafkův mýtus má jen málo společného s Kafkou člověkem. Kafkovo dílo ovlivnilo generace čtenářů po celém světě a jejich představu o něm samém. Stejně jako postavu K. z románu Zámek nelze zaměnit za jeho tvůrce, je potřeba najít reálného Kafku za mystifikacemi a mýty. Dokumentární portrét slavného spisovatele přichází s nikdy nepublikovanými fakty a archivy o jeho životě a s novou interpretací vztahu díla a autora. Záhadný samotář. Geniální podivín. Vizionář diktatur 20. století. To je vžitý obraz Franze Kafky, nikoliv reálného člověka, ale pouze Kafkova mýtu. Člověka za mýtem odhaluje dokumentární film režiséra Pavla Šimáka vzniklý v mezinárodní koprodukci ČT a Arte. Dokument přichází s demytizační interpretací předního odborníka na Kafkův život a dílo Reinera Stacha. Spolu s dalšími literárními historiky a odborníky z ČR a Francie odkrývá reálný obraz Kafky s mnohdy nečekanými objevy. Film ukazuje jeho smysl pro humor nebo to, že nebyl jen bezejmenným úřednickým kolečkem v soustrojí pojišťovny, ale právníkem s velkou důvěrou firmy. Důležitým tématem filmu je vliv Kafkovy tvorby na vznik kafkovského mýtu. Film hledá skrze jeho poslední a nedokončený román Zámek odpovědi na otázku, jak Kafka přetavoval realitu ve fikci svých románů. Při psaní Zámku totiž Kafka udělal nečekanou věc. Poté, co napsal celý úvod, najednou mění způsob vyprávění. Všude v již napsaném textu románu přeškrtal ich formu a nahradil jí er formou. Už nepoužívá já K. ale on K. Proč to udělal? Obával se snad toho, co se nakonec stalo? Toho, že celý svět zaměnil literární postavu K. za něj samého? Ze spisovatele se sice stala slavná literární superstar, ale vzdálená skutečnému člověku. Dokumentární film Pavla Šimáka je pokusem smazat tento dluh, který vůči Kafkovy máme. Pokusem přiblížit se k pravdě skutečného člověka.
Vysílání: 04.6., 21.25 hod., ČT2
Opakování: 05.6., ČT2

Kafka (3/6) - Rodina
Jeden z největších spisovatelů 20. století ve víru tvorby, lásky i vnitřních démonů. Premiéra seriálu ke 100. výročí úmrtí Franze Kafky. Hrají: J. Basman, L. L. Friesová, L. Eidinger, N. Ofczarek a další. Režie Daniel Kehlmann. Třetí epizoda životopisného seriálu se zaměřuje na Kafkova dominantního otce Hermanna Kafku. Pocházel z Oseka u Písku a z chudého jihočeského podomního obchodníka se po příchodu do Prahy rychle vypracoval. Oženil se s dcerou ze zámožné rodiny a v centru Prahy založil obchod s galanterním zbožím. Hermann Kafka byl pracovitý, houževnatý muž, který své rodině vládl pevnou rukou. V mnohém nemohl být odlišnější od povahy svého syna Franze, který i z toho důvodu svému otci napsal rozsáhlý dopis.
Vysílání: 06.6., 21.55 hod., ČT2

Amerika
Martin Dejdar dobývá Ameriku ve filmové adaptaci nedokončeného románu Franze Kafky, jednoho z nejoceňovanějších spisovatelů 20. století. Koprodukční snímek ČT uvádíme v den 100. výročí jeho úmrtí (1994). Dále hrají: J. Lábus, J. Schmitzer, K. Kozáková, J. Rytychová, P. Landovský, O. Kaiser a další. Scénář a režie V. Michálek. Film režiséra Vladimíra Michálka je postmodernistickou vizí nedokončeného románu Franze Kafky Nezvěstný. Do Ameriky počátku 20. století, země velkých vzletů i velkých pádů, přijíždí mladý Čech (M. Dejdar). Jeho strýc (J. Lábus) je nejbohatší muž Ameriky. Synovce přijme jako vlastního syna za podmínky absolutní podřízenosti. V tvrdých poměrech, tolik vzdálených idylické Evropě, mladý muž neobstojí. Je strýcem tvrdě a nečekaně zavržen. Amerika mu nastaví svoji druhou tvář – stává se z něj vyděděnec bez budoucnosti. Filmová vize mu však jistou naději poskytne. V roce 1994 získal Jiří Lábus cenu Český lev za nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli.
Vysílání: 03.6., 22.20 hod., ČT2

Zámek
Ikonická adaptace stejnojmenného románu Franze Kafky z roku 1968. Německý snímek uvádíme ke 100. výročí úmrtí tohoto spisovatele. Hrají: M. Schell, C. Trantowová, T. Daniel, F. Maurer. Scénář a režie R. Noelte (V německém znění s titulky). Zeměměřič K. přichází do vesnice, které dominuje silueta záhadného zámku. Jeho zdi jsou naplněny podivnými činovníky, kteří jsou vázáni striktními pravidly a ovládáni nevysvětlitelnými změnami nálad a kteří navíc vyžadují bezmeznou poslušnost. K. se snaží navázat kontakt s touto podivnou společnost na zámku, ale nedaří se mu to. Čím více se blíží svému cíli, o to více se před ním zámek vzdaluje. Zámek natočil v roce 1969 Rudolf Noelte s Maximilianem Schellem v roli K. a dokonce i s hereckou účastí Ivy Janžurové v jedné z vedlejších, nicméně nepřehlédnutelných rolí. Snímek se stal prvním velkým režijním úspěchem tohoto původně divadelního režiséra a zahájil jeho kariéru filmového tvůrce. Aby ale mohla adaptace Zámku vůbec vzniknout, musel Noelte spolu s Schellem nejprve založit nezávislou produkční firmu. Obtížně hledali i zahraničního distributora: bezvýchodný Kafka se nezdál být vhodným předpokladem ke komerčnímu úspěchu filmu. Kritika ale Noelteho debut přijala velmi kladně. Dokázal totiž velmi přesně vystihnou tísnivou a zároveň absurdní atmosféru příběhu. Film byl dokonce vybrán jako západoněmecký zástupce v boji o Oscara v kategorii Nejlepší cizojazyčný film, nicméně do užší nominace nepostoupil. V roce 1968 se měl účastnit soutěže na MFF v Cannes, ale festival byl zrušen kvůli událostem ve Francii v květnu téhož roku. Některé scény z tohoto snímku využil později Jaromil Jireš při natáčení svého hraného dokumentu Labyrint, v němž opět hlavní roli ztvárni l Maximilian Schell.
Vysílání: 08.6., 21.55 hod., ČT art