Pane Táborský, máte každé divadlo, jímž jste prošel, spojené ve vzpomínkách s nějakou povedenou inscenací? Věra, Kolín To je asi přirozené, protože každé angažmá mě někam posunulo, něco jsem se naučil, něco se nepovedlo. Hned první angažmá na Kladně, první role v inscenaci Den delší než století, hned potom americká komedie Básník a kočka, to byl dobrý začátek. Moc rád vzpomínám na spolupráci s Borisem Hýbnerem v jeho Studiu Gag, tam sem si vyzkoušel němou grotesku. Pak první spolupráce s Hanou Burešovou na inscenaci Dona Juana a Fausta (Labyrint). Pak třeba Škola základ života v Labyrintu, ta nás provázela do Dlouhé, kde jsem byl dvacet let. Teď si užívám např. spolupráci s Divadlem Járy Cimrmana, v Řeznické dvě představení, která jsem zároveň režíroval, ve Viole s Vaškem Koptou a jeho ženou... Je toho dost.
| 
NetHovory