Scéna.cz 

Literární tipy 7. týden

Božena (2/4)
Barboře je dvacet dva, má čtyři děti, ale konečně bydlí v Praze. Vlastenecký bál na Žofíně změní vše a navždy. Čtyřdílné drama o první české spisovatelce (2021). Hrají: A. Kameníková, J. Hájek, J. Nedbal, L. Melník, M. Myšička, E. Josefíková, O. Malý, V. Matějovský, K. Suchá, V. Jílek a další. Scénář H. Wlodarczyková a M. Komárková. Kamera R. Řeřicha. Režie L. Wimmerová. Je rok 1842. Němcovi se právě přistěhovali do Prahy, kde se Josef (J. Hájek) snaží etablovat jako finanční úředník. Báře (A. Kameníková) je dvacet dva let, je matkou čtyř dětí a po posledním těžkém porodu už nemůže rodit. Před mladou ženou toužící po společnosti, se rázem otevře nový svět. Osudným je pro ni český ples na Žofíně. Josef ji přivede do společnosti české kulturní elity. Bára svou bezprostředností získává nové přátele a její srdce se nečekaně rozhoří.
Vysílání: 15.2., 20.10 hod., ČT1

Dým bramborové natě
Rudolf Hrušínský v roli poctivého venkovského lékaře a dobrého člověka. Český film režiséra Františka Vláčila, od jehož narození zítra uplyne 100 let. Natočeno na motivy románu Bohumila Říhy (1976). Dále hrají: V. Galatíková, J. Dítětová, V. Jandák, M. Logojdová, A. Švehlík, J. Somr a další. Scénář V. Nývlt a F. Vláčil. Kamera F. Uldrich. Režie F. Vláčil. Román Bohumila Říhy Doktor Meluzin dal podnět k napsání scénáře filmu Dým bramborové natě, který v roce 1976 natočil režisér František Vláčil. Stárnoucího doktora Meluzina zastihne divák ve chvíli, kdy se rozchází se ženou a odchází pracovat na venkov. Chce zde znovu najít duševní klid a životní rovnováhu, hledá ji v atmosféře dětství, v kraji, který je v jeho vzpomínkách spjat s vůní říjnových ohníčků a pečených brambor. Doktor Meluzin – odpovědný a citlivý člověk, naráží zprvu na nedůvěru, nepochopení a klevety. Jeho moudrý klid, chápání lidských hodnot i slabostí, odborné kvality a ryzost charakteru však přesvědčí jeho okolí, že je dobrý lékař i člověk... Hlavní roli výborně ztvárnil Rudolf Hrušínský, který se po několikaletém zákazu mohl opět vrátit k filmové práci. Další výrazné role vytvořili Věra Galatíková, Josef Somr a Václav Lohniský.
Vysílání: 18.2., 14.40 hod., ČT1

Záhada kodexu XIV A 13
Pohnutá minulost jednoho z našich nejvýznamnějších rukopisů – Kodexu vyšehradského z 11. století (2014). Připravila Z. Cejnková. Koprodukční dokument České televize odkrývá pohnutou minulost nejdražší knihy v České republice, jednoho z našich nejvýznamnějších rukopisů, Kodexu vyšehradského, který se svým významem dá přirovnat ke Zlaté bule sicilské nebo tzv. Ďáblově bibli. Je z nich přitom nejstarší. Vznikl s největší pravděpodobností v 11. století u příležitosti korunovace Vratislava II. českým králem z iniciativy některého z benediktinských řádů. Zatím naposledy byl kodex vystavován v roce 2015 v Zrcadlové kapli pražského Klementina. Dokument z roku 2014 zachycuje fascinující práci na vytváření faksimile kodexu, jíž se ujal restaurátor výtvarných děl David Frank, a zároveň zaznamenává i historii a význam řádu benediktinů v Čechách a na Moravě.
Vysílání: 13.2., 16.15 hod., ČT2
Opakování: 15.2., ČT2

Emoce v umění: Samota (7/24)
S průvodcem pořadu katalánským všeumělcem a spisovatelem Ramónem Generem zavítáte tentokrát do světa osamění, který je rovněž vynikajícím prostorem pro uměleckou inspiraci (2018). Španělský hudebník, pianista, humanista, zpěvák, píšící a moderující všeuměl Ramón Gener, jehož seriál To je opera (This is opera) jste měli možnost nedávno sledovat na televizních obrazovkách, vytvořil na přelomu let 2017–2018 čtyřiadvacetidílný cyklus This is art, který jsme česky nazvali Emoce v umění. V úvodu každé části mj. říká: „Mám rád ty, kteří se dokáží vyjádřit skrze umění, aby sdíleli to nejuniverzálnější: emoce! Obraz, socha nebo píseň mě inspirují, vyvolají ve mně vzdor, lásku nebo dojetí. Miluji umění! V kontaktu s ním se sami proměňujeme v cosi jedinečného.“
Tentokrát se Gener vypraví za osamělou poustevnicí Montserrat Domingovou, která tráví čas na modlitbách a v sebezpytné meditaci, bude hovořit s bývalým odsouzencem k trestu smrti u obrazů Joana Miróa. Uslyšíte ukázku ze Schubertovy Zimní cesty, sdělující emoci teskné samoty, zahledíte se do pláten Caspara Davida Friedricha a prohlédnete si detailně malbu Théodora Géricaulta Vor Medúzy.
Vysílání: 12.2., 01.15 hod., ČT art
Opakování: 18.2., ČT art

Poklady Klementina (6/6) - Codex pictoricus Mexicanus
Nový dokumentární seriál o výjimečných rukopisech uchovávaných v Národní knihovně ČR. Tentokrát o unikátním zdroji informací o přírodě a životě v Mexiku v polovině 18. století, jehož autorem byl misionář z Čech. Provází J. Dvořák. Animace P. Rašpica, režie A. Sirotková. Jezuité Klementinum nejen postavili, ale také z něj učinil významné středisko kultury a vzdělanosti té doby. Rozsáhlá knihovna, do které jako autoři přispěli i pražští jezuité, se stala základem knižního fondu dnešní Národní knihovny. Zcela výjimečný obrazový deník z misie v málo známých končinách po sobě zanechal jezuitský misionář Ignác Tirsch. Jeho Codex pictoricus Mexicanus je unikátním zdrojem informací o přírodě, architektuře a životě původních obyvatel Mexika a Dolní Kalifornie v polovině 18. století.
Vysílání: 14.2., 21.45 hod., ČT art
Opakování: 18.2., ČT art., 20.2., ČT art

Případ Bovaryová
Príběh vzniku kdysi skandálního románu a průběh soudního sporu, kterému autor průlomového literárního díla, Gustave Flaubert, po jeho vydání čelil. Francouzský dokument. Paní Bovaryová stále patří ke kanónu světové literatury, dodnes nacházíme tento příběh na seznamech doporučené četby. Avšak krátce po vydání románu, jenž vycházel na pokračování v La Revue de Paris, byl jeho autor, Gustave Flaubert, obžalovaný z urážky veřejné morálky, náboženství a dobrých mravů. Postavil se proti němu prokurátor Ernest Pinard, jenž v roce 1857, v napjaté atmosféře druhého císařství, vedl procesy proti knihám, které jako Květy zla či Paní Bovaryová vyvolávaly v tehdejší francouzské společnosti silné emoce s nádechem skandálu.
Vysílání: 14.2., 23.10 hod., ČT art
Opakování: 17.2., ČT art