zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Lear, neoexpresionistická opera Ariberta Reimanna

Tómas Tómasson (Lear)

autor: Petr Neubert  

zvětšit obrázek

„Všude pusto, tma a smrt.” Slova, která pronáší hrabě z Kentu v závěru Shakespearovy tragédie o králi Learovi, sice v opeře německého skladatele Ariberta Reimanna doslova nezazní, jeho expresivní hudba je ale plně vystihuje. Státní opera uvede toto dílo v české premiéře, v režii Barbory Horákové Joly a v hudebním nastudování Hermanna Bäumera. Premiéry se uskuteční 7. a 12. června 2025 ve Státní opeře.

Opera Lear je podobenstvím o lidské pýše, pošetilosti, o iluzi vlastní důležitosti, ale i o rozkladu zdánlivě stabilního světa. Vznikla na shakespearovský námět na objednávku Bavorské státní opery, kde měla v roce 1978 svou světovou premiéru a od té doby se dočkala okolo třiceti inscenací – Lear je tak jednou z mála současných oper, které se staly moderní klasikou.
„Opera Lear, stejně jako Shakespearova předloha, je hlubokým existenciálním putováním do nitra rozkladu – rozkladu státu, rodiny, jednotlivce i samotného vesmíru. Právě tento rozklad je v mé režii středobodem. Chci vyzdvihnout téma stáří, úpadku a odpuštění. Věřím, že Lear zápasí s počínající demencí, kterou jsem se snažila v inscenaci zřetelně odhalit. Jeho chování nese stopy ztráty soudnosti, nečekaných výbuchů emocí a podivných gest, které dnes známe z neurologie. Shakespeare, mistr pozorovatel, tyto jemné nuance lidské duše zachytil s překvapující přesností,“ říká režisérka Barbora Horáková Joly. „Centrem opery je pro mě scéna s Edgarem v divoké bouři, kde se dva blázni dotýkají tajemství deště, zrodu světa a podstaty bytí. Tam se vše zbavuje vrstev a zůstává jen člověk – a otázka, co vlastně znamená být. Shakespeare nám připomíná, že svět je divadlem bláznů, a naše inscenace se ptá, kde končí hra na jevišti a začíná ta skutečná, která se odehrává v ulicích života.”

Hudba německého skladatele Ariberta Reimanna (1936–2024) jde ve stopách ve stopách Schönbergova, Webernova a Bergova expresionismu Druhé vídeňské školy, divák se spíše než „melodií“ dočká obřího zvukového designu, který se na něj valí, místy je ohlušující a místy až šílený, který ale v kombinaci s textem a divadelním obrazem rozhodně není samoúčelný. Plně tak odpovídá velkému Skahespearovu existenciálnímu dramatu.
„Shakespearův Lear je už po staletí nadčasovým dramatem o moci, její ztrátě, generačních konfliktech, naprosté izolaci a opravdovém přátelství. Aribert Reimann překládá kongeniální libreto Clause Hennenberga tak, že pro každého jednotlivce na jevišti nachází jedinečnou barvu a vedení hlasu - krkolomné koloratury Learovy brutální dcery Regan, koktavé a také ztracené repliky milující dcery Cordelie, barvu kontratenoru pro Edgara, mluvícího Blázna, který naznačuje středověké melodie, a hrdinný baryton Leara, který se nakonec ztrácí v nekonečných zvratech. Na jedné straně orchestr doprovází dění na scéně jako doprovodná hudba, aby naopak třeba ve scéně bouře rozpoutal ohlušující zvukovou podívanou. Akordy obohacené o čtvrttóny podporují Learovo narůstající šílenství a jeho zoufalství hudebně uvádí téměř improvizované sólo na basovou flétnu. Reimannův hudební jazyk vytváří dramatický podtón, jemuž nelze uniknout, a to jak z hlediska brutality protagonistů, tak jejich naprosté izolace,“ říká Hermann Bäumer.

„Vedle Ligetiho Le Grand Macabre, kterou jsme s velkým úspěchem uvedli v loňském roce, je Reimannův Lear jednou z mála oper napsaných ve druhé polovině 20. století, která si našla své místo v mezinárodním operním repertoáru. Domnívám se, že je nejvyšší čas, aby se i naše publikum seznámilo s úspěšnými operami napsanými v blízkosti naší doby,“ dodává Per Boye Hansen, umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery.
V titulní roli se představí islandský barytonista Tómas Tómasson. Pro zpěváka, který je uznávaným interpretem moderní hudby a pravidelně hostuje v nejznámějších operních domech a institucích, jako jsou Královská opera Covent Garden, Vídeňská státní opera, Bavorská státní opera, Semperova opera Drážďany, Berlínská státní opera, La Scala, Teatro dell’Opera di Roma a další, jde o pražský debut. Do role Blázna obsadila režisérka Barbora Horáková Joly Dagmar Peckovou, kterou oceňuje jak jako zpěvačku, tak herečku.
Další termíny uvedení + 📘 vstupenky na www.narodni-divadlo.cz.

2.6.2025 16:06:23 Redakce | rubrika - Ze zlaté kapličky

Časopis 29 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Otáčivé hlediště

Články v rubrice - Ze zlaté kapličky

Zemřela pěvkyně Helena Tattermuschová

Helena Tattermuschová

Zemřela výjimečná emeritmí sólistka Opery Národního divadla - Helena Tattermuschová (*28. 1. 1933 Praha - R ...celý článek



Časopis 29 - sekce

DIVADLO

Martin Hilský: Jago chce mít moc nad mocnými

Martin Hilský

Letní shakespearovské slavnosti 2025 byly slavnostně zahájeny ve středu 25. června na nádvoří Pražského hradu celý článek

další články...

HUDBA

Kamenná čtvrť slaví sto let albem SKALA

Kamenná čtvrť

I v současnosti si tato svébytná brněnská městská část nedaleko řeky Svratky uchovává svůj genius loci. Pro ži celý článek

další články...