Scéna.cz 

Martinů Revisited a 150. výročí narození Gustava Mahlera

Několika nepřehlédnutelnými položkami pokračuje i v letošním roce martinůovský projekt u příležitosti 120. výročí skladatelova narození. Podle počtu prodaných vstupenek zatím nejvíce láká z Pražského jara provedení 4. klavírního koncertu „Inkantace“ v podání Garricka Ohlssona a České filharmonie s dirigentem Zdeňkem Mácalem. V divadelní řadě jsou podobným lákadlem Hry o Marii z aktuální nabídky opery Národního divadla.

Dvojího provedení – odpoledne a večer 16. 5.- se dostane scénickému ztvárnění kantáty Martinů na lidové texty Kytice na scéně Národního divadla. Inscenační tým tvoří režisérka Alena Vaňáková, choreografka Ladislava Košíková a autorka výtvarného řešení a kostýmů Eva Jiřikovská. Pražskou komorní filharmonii bude při tomto výjimečném projektu řídit Roman Válek. Vedle pěveckých sólistů Kateřiny Kněžíkové, Markéty Cukrové, Tomáše Kořínka a Adama Plachetky se na představení budou podílet Pražský filharmonický sbor, Kühnův dětský sbor a Taneční soubor Hradišťan.

Nevšední zážitek slibuje rovněž provedení dalších dvou koncertantních skladeb Martinů – Koncertu pro hoboj a malý orchestr, komponovaného v roce 1955 na Riviéře pro jiného českého exulanta Jiřího Tancibudka, a Koncertu pro flétnu, housle a orchestr z pařížského období skladatelovy tvorby. Sólistou prvého z koncertů bude jeden z nejlepších světových hobojistů Maurice Bourgue, který svou oslnivou uměleckou dráhu odstartoval v 60. letech vítězstvími v mezinárodních soutěžích v Ženevě, Mnichově a na Pražském jaru (1968), a podílel se v kontaktu s prvním interpretem díla Jiřím Tancibudkem i na jeho posledním kritickém vydání. Dvojkoncert pro flétnu a housle uslyšíme v podání houslisty Františka Novotného a ve Španělsku žijící flétnistky Clary Novakové, dcery skladatele Jana Nováka, který byl jediným českým žákem Martinů. Na tomto večeru uslyšíme Novákovu komorní skladbu pro flétnu a smyčcový orchestr Choreae vernales (Jarní tance) z roku 1977.

Dvouletý reprezentativní průřez dílem Gustava Mahlera začne v tomto roce provedením původní, tzv. budapešťské verze Symfonie č. 1 „Titan“, s níž na Pražské jaro přijíždí Maďarská národní filharmonie se svým šéfem Zoltánem Kocsisem, a Symfonie č. 5 v interpretaci České filharmonie a Zdeňka Mácala. Ze skladatelových vokálně instrumentálních děl zazní cyklus Kindertotenlieder (Písně o mrtvých dětech), které přednese německý pěvec Matthias Goerne se Symphonieorchester des Bayerischen Rundfunks a dirigentem Herbertem Blomstedtem.
V rámci připomenutí mahlerovského jubilea bude mít nepochybně punc jedinečnosti také první české provedení posledního písňového cyklu Fünf Gesänge (Pět zpěvů) skladatelovy ženy Almy Mahler-Schindlerové. Dvě z těchto písní (vydaných v originální verzi pro ženský hlas a klavír až v roce 1924) vznikly prokazatelně ještě před jejím sňatkem s Mahlerem během studia u Alexandera von Zemlinského, ostatní pocházejí patrně až z období po skladatelově smrti. Šéfdirigent Pražských symfoniků Jiří Kout vybral z několika instrumentovaných verzí písní Almy Mahlerové úpravy, jejichž autorem je slavný finský dirigent a pedagog Jorma Panula, a k jejich provedení na pražskojarním koncertu 31. 5. přizval německou pěvkyni Petru Lang.