Scéna.cz 

Voják a tanečnice

Opera Voják a tanečnice Bohuslava Martinů (1890 - 1959) byla inscenována pouze třikrát. Světová premiéra se konala v roce 1928 v Brně. Od té doby byl Voják a tanečnice nastudován v Olomouci roku 1966 a Ostravě v roce 1990. Státní opera Praha uvede toto dílo v pražské premiéře. Premiéra bude součástí Festivalu Bohuslava Martinů a Státní opera Praha tak chce připomenout 110. výročí narození tohoto velikána hudby 20. století. Tato opera bude rovněž uvedena v rámci festivalu Opera 2001.
Ve Státní opeře Praha nastudoval Vojáka a tanečnici dirigent Vojtěch Spurný v režii Davida Pountneye a Nicoly Raaba spolu se scénickými a kostýmními výtvarníky Duncanem Raylerem a Benitem Rothem.
Premiéra se koná 15. prosince 2000 v 19. hodin.

B. Martinů se řadí mezi největší české operní skladatele, jehož díla jsou stále životaschopná a zasloužila by si častější uvádění, především v českých divadlech. Jeho operní tvorba je velmi bohatá a různorodá, ve svých dílech se Martinů snaží objevovat nový tvar tohoto žánru, s nímž experimentuje. O tom svědčí kromě klasických oper také baletní opera Divadlo za branou, rozhlasové opery Hlas lesa a Veselohra na mostě, televizní opery Ženitba, Mirandolína a filmová Tři přání. Některé opery B. Martinů jsou též ovlivněny jazzem - Slzy nože či Tři přání. Mezi jeho nejúspěšnější opery se dále řadí Hry o Marii, Julietta, Dvakrát Alexandr a Řecké pašije (loni byla ve světové premiéře uvedena druhá verze této opery).
Komická opera o třech jednáních Voják a tanečnice na libreto J. L. Budína (pseudonym Jana Löwenbacha) podle Plautovy komedie je první operou B. Martinů, kterou skládal od září 1926 do června 1927, to znamená, že svou operní prvotinu zkomponoval až ve třicetisedmi letech. Nebylo to však jeho první jevištní dílo, neboť předtím složil ještě řadu baletů (např. Istar, Kdo je na světě nejmocnější).