zvláštní poděkování
Quantcom.cz

„Dvanáct Štolpů na jevišti raději ne“

autor: archiv divadla   

Muzikál Někdo to rád horké vznikl na základě dnes už legendárního filmu s Marilyn Monroe. Stejnojmenný muzikál zaznamenal ve světě mimořádný úspěch a později obešel snad všechna česká divadla kromě pardubického. Tam dorazí v premiéře ve dnech 5. a 6. dubna 2003. V režii Romana Štolpa se v titulních rolích představí Petra Janečková jako Sugar, Martin Mejzlík alias Joe, Josefina a Milan Němec alias Jerry, Dafné.

  • Režisérovi Romanu Štolpovi jsme položili několik otázek. Romane, ty nejsi původem režisér, ale herec, zkus nám trochu popsat své herecké začátky u divadla. Ty jsi po JAMU nastoupil do divadla v Hradci Králové. Je pravda, že řada našich dnešních herců tam tenkrát byla tvými kolegy?
    Do Hradce jsem přišel čerstvě po škole. Na rozkoukání jsem dostal pár záskoků. Ve většině z nich jsem hrál s Václavem Duškem, a když jsme se spolu na ty záskoky připravovali, tak mne Václav vlastně i zasvěcoval do tajů řemesla. Hned tuším první komedie, kterou jsem regulérně nazkoušel, Masér v dámské lázni, mi dala příležitost hrát kromě něho také s Jiřinou Jelenskou a Martinem Mejzlíkem. Potkal jsem tady také Jirku Kalužného a není bez zajímavosti, že tehdejším ředitelem Hradce byl Zdeněk Rumpík.
  • Můžeš nám přiblížit svůj přerod z herce v režiséra. Řekl sis jednoho dne, že tomu rozumíš lépe, než ten člověk za režijním pultem?
    Ne, to rozhodně ne, protože já vůbec nejsem typ, který potřebuje, aby něco bylo „po jeho“. Já jsem spíš zvídavý typ. Mě zajímá, co se z určité věci vyvine. A také v mém profesním přestupu k režii byla velkým motivem zvědavost. Když jsem hrál divadlo pár let, řekl jsem si najednou. „Tak. Docela to umíš. A teď to takhle budeš dělat až do smrti a nic nového se třeba už nedozvíš.“
  • Jaké byly tvé první profesionální režijní krůčky a kroky?
    Absolvoval jsem Tmavomodrou revui v Divadle ABC. Pak mi nabídl Petr Novotný, abych mu dělal druhého režiséra v Evitě, kterou jsme následně spolu vymýšleli. Tahle spolupráce se opakovala v Zorbovi v Hudebním divadle v Karlíně. Pak jsem se osamostatnil a udělal jsem pro Karlín Sound of Music a například Divotvorný hrnec a Nejkrásnější válku v Mostě. Tyhle inscenace uvádím, protože obě vyhrály v anketě mosteckého divadla Cenu diváka.
  • Nedělá ti teď, jako režisérovi, problém, že jsi býval kdysi hercem?
    No... Občas mám trochu tendenci předehrávat, ale pak se naštěstí včas leknu, že bude na jevišti dvanáct Štolpů, a nechám toho. Jinak s tím žádné problémy nemám.
  • To jsem rád a děkuji za rozhovor.
    Ptal se Martin Fahrner.

    2.4.2003 00:04:58 Redakce | rubrika - Rozhovory
  • Časopis 42 (2003) - rubriky

    Archiv čísel

    reklama

    Festival Setkání Stretnutie 2024

    Články v rubrice - Rozhovory

    „Štrapace“ Janusze Klimszi

    Janusze Klimszi

    Ostravský režisér Janusz Klimsza působil při našem setkání jako člověk, kterého se osud dotýkal v absurdní rov ...celý článek


    Jako Honza šel na zkušenou

    Herec Jan Apolenář

    Na první pohled působil herec a zpěvák Jan Apolenář přísným dojmem. V jeho případě ovšem stoprocentně platí &# ...celý článek



    Časopis 42 - sekce

    HUDBA

    Iron Maiden v Praze

    Iron Maiden - repro plakátu

    Britští klasikové heavy metalu Iron Maiden na podzim zahrají 22. října 2003 na pražském Výstavišti v rámci své celý článek

    další články...

    OPERA/ TANEC

    Čínská a izraelská choreografie

    Taneční soubor z Hong-Kongu

    V Divadle Ponec představil 24. a 25. září 2003 v premiéře svůj projekt Dolly v Praze choreograf Nir De Volff z celý článek

    další články...