zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Portrét Emil František Burian

Emil František Burian

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Emil František Burian
Portrét významného divadelního experimentátora objevujícího jedinečné inscenační postupy a zároveň autora oper, baletů, filmové i scénické hudby, od jehož narození včera uplynulo 120 let (2002). Scénář R. Denemarková, J. Etlík a A. Kisil. Kamera L. Kroužecký. Režie A. Kisil. Emil František Burian (*11. 6. 1904 – †9. 8. 1959) patřil k největším vizionářům našeho divadla minulého století navzdory rozporuplnosti své osobnosti. Jako člen avantgardního hnutí se zabýval jak obrodou jevištní tvorby, tak populární hudby. Byl nejen režisérem, ale i hercem, zpěvákem, hudebníkem, dramaturgem, básníkem, rozhlasovým komentátorem a výtvarníkem. Působil v Osvobozeném divadle, divadle Dada a v Moderním studiu. Jedním z jeho nejosobitějších počinů byl Voiceband, který založil v roce 1927 a brzy s ním získával mezinárodní úspěchy.

Zlatou érou Burianovy režijní tvorby bylo umělecké vedení vlastní scény D 34, jež měla otevřeně pokrokový a později antifašistický charakter. Byla však i jedinečnou laboratoří inscenačních postupů, včetně hlasového vedení herců, novátorského využívání výtvarných metafor i filmových projekcí na jevišti. Za silně levicové tendence své tvorby byl Burian internován v koncentračním táboře a jen se štěstím přežil bombardování zajatecké lodi Cap Arcona na samém sklonku války. Válečné útrapy pronikavě proměnily jeho osobnost a jeho politická angažovanost se radikalizovala. Obnovil své divadlo pod jménem D 46, v 50. letech 20. století jej však přejmenoval na Armádní umělecké divadlo. Tehdejší tvorba byla poplatná vypjaté ideologii a Burian se až neúprosně prosazoval v komunistické nomenklatuře, na druhou stranu však za své nevypočitatelné jednání byl pro režim nepohodlnou osobou. V polovině 50. let se vrátil ke zdrojům své tvorby, a i na sklonku života dokázal vytvořit díla nadčasové kvality, jež oslovovala mladou generaci diváků a herců. Jeho skladatelské dílo je velmi pestré a zahrnuje mnoho žánrů – melodramy, písně, opery, komorní i orchestrální skladby, jazzové songy, scénickou a filmovou hudbu. Proslulým se stal jeho hudební doprovod k filmu Siréna, za nějž byl oceněn na mezinárodním festivalu v Benátkách.
Vysílání: 12.6., 22.05 hod., ČT art

3.6.2024 10:06:08 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 25 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Lípa Musica 2024

Články v rubrice - Z éteru

Divadelní tipy 25. týden

Bandité pro baladu

13. komnata Renaty Prokopové
Herečka Renata Prokopová se musela vyrovnat s tím, že oba její synové po naroz ...celý článek


Komorní scéna Aréna – 30 let

S nadějí i bez ní

Třicet komorních sezón
Pečlivá dramaturgie, náročný repertoár a kritický pohled na svět, kořeněný cynickým ...celý článek


Divadelní tipy 26. týden

Libuše Geprtová v Babičce

Tichý život Divé Báry
Skryté stránky života velké dramatické herečky Vlasty Fialové, spojené po většinu živ ...celý článek



Časopis 25 - sekce

HUDBA

Helena Vondráčková & Mark Voss: Dlouhá Noc

Přebal alba

Zpěvačka, tanečnice, stepařka a herečka Helena Vondráčková patří několik dekád k absolutní špičce domácí hudeb celý článek

další články...

LITERATURA/UMĚNÍ

Vítkov se stal součástí Vojenského historického ústavu

Národní památník na Vítkově (Zdroj: Národní muzeum)

Národní památník na Vítkově, který byl od roku 2000 součástí Národního muzea, přechází od 1. června 2024 do ru celý článek

další články...